Národní galerie v Praze

«« zpět na výstavy

www.ngprague.cz 

Národní galerie vystaví sbírku zakladatele prvního moderního muzea Ferdinanda II. Habsburského

Více než 300 exponátů na výstavě Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský. Renesanční vladař a mecenáš mezi Prahou a Innsbruckem představí život renesančního kavalíra, sběratele umění a kuriozit i osobnosti, díky níž stojí v Praze slavný letohrádek Hvězda. Většina děl, která budou od 3. listopadu vystavena ve Valdštejnské jízdárně, bude možné vidět v Česku vůbec poprvé.

„Letos uplynulo 470 let od chvíle, kdy syn českého a uherského krále Ferdinanda I. arcivévoda Ferdinand II. Habsburský (1529–1595) přijel do Čech, aby zde zastupoval zájmy habsburské dynastie. Před 450 lety se pak arcivévoda ujal vlády nad Tyrolskem. Dvojité výročí se stalo podnětem pro vznik mezinárodní výstavy, která byla před Prahou představena na zámku Ambras. Ten je dnes díky Ferdinandovi nejstarším dochovaným muzeem na světě,“ uvádí kurátorka výstavy Blanka Kubíková.

Ferdinandův pobyt v českých zemích se protáhl na dlouhých dvacet let, během nichž přestavěl Pražský hrad, vybudoval renesanční letohrádek Hvězda, pořádal honosné´ slavnosti a turnaje, ale také podporoval učence a literáty a položil základ pro slavné´ sbírky uměleckých děl, přírodnin, zbrojí a knih. Panovník se proslavil i svou odvahou vzepřít se dobovým konvencím nerovným sňatkem s měšťanskou dcerou Filipínou Welserovou. Všechny tyto aspekty Ferdinandova života výstava představí.

  

„Návštěvnicky oblíbená bude bezesporu část výstavy představující exponáty z Ferdinandovy kunstkomory. K vidění budou poklady z drahých kovů, kamenů, skla i vzácných přírodnin, jako jsou korály, lastury či roh nosorožce, různé druhy hodin a další přístroje, fosilie, mučicí nástroje a jiné kuriozity, ale také vzácné obrazy, knihy a rukopisy,“ doplňuje Blanka Kubíková.

Arcivévoda Ferdinand patřil dosud neprávem k méně známým a opomíjeným postavám evropské historie. Svými zájmy inspiroval svého synovce, pozdějšího císaře Rudolfa II. (1552–1612), za jehož vlády se české země v čele s Prahou staly centrem evropské politiky a kultury. Protože je Ferdinand současně i jednou z mála historických osobností, jež po sobě zanechaly početné a pozoruhodné prameny dokumentující vlastní práci, záliby i soukromý život, je výstava unikátním svědectvím o životě renesančního kavalíra.

Pro děti bude na výstavě připraven speciální prohlídkový okruh, který přiblíží mladšímu publiku vybrané předměty panovníkovy sbírky. K výstavě bude vydán rozsáhlý katalog i obrazový průvodce a po celou dobu jejího trvání bude probíhat bohatý doprovodný program, a to nejen v dobovém ateliéru na balkoně Valdštejnské jízdárny.

 Arcivévoda Ferdinand II. Habsburský. Renesanční vladař a mecenáš mezi Prahou a Innsbruckem

Výstava Národní´ galerie v Praze a Uměleckohistorického muzea Vídeňˇ, ve spolupráci s Ústavem dějin uměni´ Akademie věd České´ republiky, v. v. i.

Termín: 3. 11. 2017 – 25. 2. 2018
Místo: Valdštejnská jízdárna

Výstavu připravil česko-rakouský tým historiků a historiků umění v čele Blankou Kubíkovou z Národní galerie v Praze, Sylvou Dobalovou z Ústavu dějin umění AV ČR a Jaroslavou Hausenblasovou z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (pro výstavu v Praze) a Veronikou Sandbichler, ředitelkou zámku Ambras (pro výstavu na Ambrasu, která se konala od 15. června do 8. října 2017).

Autorský kolektiv tvoří dále: Thomas Kuster (KHM), Paulus Rainer (KHM), Eliška Fučíková, Beket Bukovinská, Ivan Prokop Muchka, Ivo Purš (ÚDU AV ČR), Stanislav Hrbatý (Muzeum Hradec Králové), Jan Baťa (FF UK), Václav Bůžek (Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích).


Doprovodný program

STUDIOLO

Laboratoř vědce, dílna řemeslníka, ateliér umělce. Prostor ve výstavě, kde mohou tvořit malí i velcí návštěvníci. Přijďte přemýšlet a pracovat jako renesanční člověk.

KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY S KURÁTORKOU VÝSTAVY A ODBORNÝMI LEKTORY

ČT       23. 11. 2017   16.30   s Blankou Kubíkovou

NE       3. 12. 2017     15.00   s Blankou Kubíkovou

NE       17. 12. 2017   15.00   s Alenou Kingham

ČT       28. 12. 2017   16:30   s Alenou Kingham

NE       21. 1. 2018     15.00   s Blankou Kubíkovou

NE       18. 2. 2018     15.00   s Alenou Kingham

ČT       22. 2. 2018     16.30   s Alenou Kingham

Zdarma ke vstupence  / Doba trvání: 60–90 min.

 

KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY S AUTORY VÝSTAVY

NE       12. 11. 2017   15.00  Praha, Innsbruck a dvorský život – se Sylvou Dobalovou

NE       26. 11. 2017   15.00  Arcivévoda Ferdinand II. (1529–1595) v politických a kulturních dějinách českých zemí – s Jaroslavou Hausenblasovou

ČT       7. 12. 2017     16.30  Zbroj ve sbírce Ferdinanda II. Tyrolského – se Stanislavem Hrbatým

NE       7. 1. 2018       15.00  Praha, Innsbruck a dvorský život – se Sylvou Dobalovou

ČT       25. 1. 2018     16.30  Arcivévoda Ferdinand II. inspirující: vztah k budoucímu císaři Rudolfu II. – s Eliškou Fučíkovou

ČT       8. 2. 2018       16.30  Zákoutí a taje Ferdinandovy kunstkomory – s Beket Bukovinskou

Zdarma ke vstupence  / Doba trvání: 60–90 min.

 

Národní galerie představí ve Veletržním paláci třináct podob Cate Blanchett

Podzimnímu programu Národní galerie v Praze ve Veletržním paláci bude vévodit filmová instalace berlínského umělce Juliana Rosefeldta Manifesto v hlavní roli s australskou herečkou Cate Blanchett. Ta ve třinácti rolích představí návštěvníkům manifesty, které stály u zrodu moderního umění. Již tradiční Autumn Opening se uskuteční 18. října, zahájeno bude celkem pět výstavních projektů.

Manifesto vychází z písemných materiálu futuristů, dadaistů, hnutí Fluxus, suprematistů a dalších uměleckých skupin i z úvah jednotlivých umělců, architektů, tanečníků a filmařů.

„Třináctidílná instalace byla před Prahou představena v Berlíně, New Yorku, Helsinkách nebo Buenos Aires a všude sklidila nebývalý ohlas. Cate Blanchett se v rámci tohoto ‚manifestu manifestů’ převtěluje do třinácti postav ­– bezdomovce, učitelky, loutkoherečky nebo dělnice a proslulým i méně známým výrokům dává v nečekaných souvislostech nové, dramatické vyznění,“ uvádí generální ředitel NG Jiří Fajt.

Studentská tvorba a ozvěny Františka Skály

Společně s Manifestem představí Národní galerie 18. října ve Veletržním paláci také výstavu Biafra ducha. Studenti z třetího světa v Československu, jež seznamuje s tvorbou afrických a asijských studentů, kteří v 60. a 70. letech v Praze studovali film. Československá nová vlna se tak poprvé objevuje v kontextu děl významných filmařů, jako Nabil Maleh ze Sýrie, Mohammed Lakhdar-Hamina z Alžíru nebo Nosratollah Karimi z Iránu, stejně jako těch, o jejichž dalších osudech není nic známo.

To nejlepší ze současné studentské výtvarné tvorby na evropském kontinentu již potřetí ve Veletržním paláci představí výstava finalistů ceny StartPoint 2017. Součástí vernisáže bude vyhlášení vítěze 15. ročníku ceny.

Prezidentský salonek bude v rámci dlouhodobého projektu Introducing tentokrát hostit výstavu Půst portugalského umělce Pedra Henriquese, který zde vystaví své podivné objekty v doprovodu videa portugalského umělce a akademika Miguela Soarese.

Součástí podzimní vernisáže bude v neposlední řadě také otevření dosud běžně nepřístupného prostoru Haly A Veletržního paláce, kde bude představena dlouhodobá instalace děl Františka Skály, které NG získala z nedávno ukončené výstavy ve Valdštejnské jízdárně.

„Nebývalý úspěch výstavy, kterou zhlédlo přes 60 tisíc návštěvníků, nás přivedl k myšlence vystavit ve Veletržním paláci dlouhodobě Skálova díla, která jsme získali do našich sbírek i ta, která umělec Národní galerii daroval nebo zapůjčil. 18. října se mohou účastníci Autumn Openingu těšit třeba na Zub času nebo na některé z tajuplných muzejních pavilonů,“ dodává Jiří Fajt.

Autumn Opening

18. října 2017
19 hodin
Vstup zdarma

Julian Rosefeldt: Manifesto

19. 10. 2017 – 7. 1. 2018
1. patro Veletržního paláce
Kurátor: Adam Budak

Biafra ducha. Studenti z třetího světa v Československu

19. 10. 2017 – 7. 1. 2018
Korzo Veletržního paláce
Kurátoři: Tereza Stejskalová & Zbyněk Baladrán

StartPoint 2017 – Cena pro diplomanty evropských uměleckých škol

19. 10. 2017 – 10. 12. 2017
5. patro Veletržního paláce
Kurátor: Pavel Vančát

Introducing Pedro Henriques: Půst

19. 10. 2017 – 7. 1. 2018
Prezidentský salonek Veletržního paláce
Kurátorka: Markéta Stará Condeixa

František Skála Hala A

Od 19. 10. 2017
Hala A Veletržního paláce
Kurátorka: Lenka Pastyříková

 

Prastánek Františka Skály na Malostranském náměstí

1. června 2017 – Návštěvnicky úspěšná výstava František Skála Jízdárna, kterou pořádá Národní galerie v Praze ve Valdštejnské jízdárně, expanduje na Malostranské náměstí. 15. června tam bude odhalen Prastánek, jeho provozu se ujme Ondřej Kobza.

Prastánek je více než šest metrů vysoký objekt, který František Skála vytvořil ze tři sta let starého dubového kmene. Jeho součástí je skutečný stánek, kde se budou moci kolemjdoucí občerstvit a prozkoumat další artefakty, které v následujících měsících umělec připraví. O návštěvnickou obsluhu Prastánku, který bude v provozu až do konce výstavy 3. září, se postará známý pražský kavárník Ondřej Kobza. Prastánek, jako netradiční socha ve veřejném prostoru, se zároveň stane součástí letošního ročníku festivalu Sculpture Line.

„Prastánek má sloužit jako místo setkávání, centrum nečekaných interakcí, prostor občerstvení fyzického i duchovního. Odkazuje k městským kioskům, trafikám a stánkům. Oproti nim však není industrializovaným obchodem, ale organicko-rukodělným objektem. Prastánek přináší do turistické plantáže Malé Strany zdivočelou přírodu a zplanělou architekturu. Odkazuje k jiným než pragmatickým hodnotám,“ říká o svém architektonickém díle František Skála.

Prastánek bude na Malostranském náměstí instalován v rámci probíhající výstavy Národní galerie v Praze ve Valdštejnské jízdárně, kterou dosud vidělo na 35 tisíc návštěvníků. Ta představuje v netradiční architektuře Skálova díla od roku 2004 do současnosti. Již nyní – v polovině výstavy – je zřejmé, že bude patřit k nejúspěšnějším projektům Národní galerie letošního roku.

František Skála (1956) patří k nejvýraznějším postavám českého umění posledních třiceti let. Jeho tvorba je nezávislá na dobových trendech a vyznačuje se dlouhodobou kontinuitou témat, postupů i osobních postojů.

Národní galerie vystaví Gerharda Richtera pokládaného za nejvýznamnějšího žijícího umělce

První retrospektivu Gerharda Richtera ve středovýchodní Evropě čítající více jak sedmdesát jeho děl otevře Národní galerie v Praze již 26. dubna. Výstava byla připravena ve spolupráci s Goethe-Institutem a Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo a je součástí Česko-německého kulturního jara 2017. Gerhard Richter je považován za jednoho z nejvýznamnějších umělců posledních desetiletí. Jeho díla patří k těm nejvíce oceňovaným i ve světových aukčních síních.

„Mnohými kritiky je Gerhard Richter považován za vůbec největšího žijícího umělce. Jeho výstava v paláci Kinských a Klášteře sv. Anežky České představí průřez jeho bezmála šedesátiletou výtvarnou dráhou. K vidění budou ikonická díla od fotorealistických maleb až po expresivní a geometrické abstrakce,“ uvádí generální ředitel Národní galerie v Praze a kurátor výstavy Jiří Fajt.

Gerhard Richter se narodil v roce 1932 v Drážďanech a stal se jedním z prvních německých umělců své generace, kteří se dokázali umělecky vyjádřit k nacistické historii rodné země. S nacismem měl Richter ve své rodině bezprostřední zkušenost. „Sám Richter ale německou historii nepovažuje za svůj námět a nechce, aby k ní jeho díla odkazovala. Stejně tak si nepřeje, aby byla jeho tvorba vykládána didakticky či jakkoli dramatizována,“ vysvětluje Jiří Fajt.

Poválečná léta strávená ve východním Německu byla Richterovi přípravou pro celoživotní poslání: nekončící ověřování možností malířského projevu. Objev západních poválečných umělců jakým byl například Jackson Pollock, pro něj znamenala otevření širokých obzorů svobodného uměleckého vyjadřování a zároveň rozhodné odmítnutí sklíčené reality života ve východním bloku, v němž ho jenom utvrdila cesta do Moskvy v roce 1961. Gerhard Richter poté emigroval do západního Berlína, dnes žije v Kolíně nad Rýnem.

„Cílem výstavy je představit Richterovu nebývale širokou paletu uměleckých vyjadřovacích prostředků a návštěvníkům ukázat pestrý soubor jeho zásadních děl, která byla vybírána a instalována v úzké spolupráci s umělcem,“ doplňuje Jiří Fajt. Gerhard Richter není jednoznačně zařaditelnou uměleckou osobností. Inspiraci čerpá v širokém spektru historických vlivů, od realismu k naturalismu, od impresionismu k pop artu, od konceptuálního umění až k abstraktnímu expresionismu.

Výstava představí všechny aspekty Richterovy  tvorby: ikonické portréty jeho dcer Betty a Elly malované podle fotografií, obrazy reflektující všední každodennost i historická a aktuální společenská témata, mořské a horské krajiny, monochromatické šedé obrazy, expresivní abstraktní kompozice, sérii geometrických digitálně vytvářených pruhů a slavné barevné vzorníky, na nichž vznikla monumentální zakázka výzdoby okna gotické katedrály v Kolíně nad Rýnem. Z Lidic bude zapůjčen obraz Strýček Rudi, který umělec před půl stoletím věnoval tamější galerii a jenž je portrétem Richterova strýce, nacistického vojáka. Vystaveny budou také listy z legendárního Atlasu, což je soubor jeho autorských fotografií, novinových výstřižků a kreseb, které Richter systematicky shromažďoval jako přípravný materiál od šedesátých let.

Hlavní část výstavy bude zpřístupněna v paláci Kinských, jehož přízemí s novým návštěvnickým zázemím, s novou pokladnou, infocentrem a galerijním obchodem, bude k tomuto projektu částečně rekonstruováno. Nádvořím paláce provede návštěvníky časová osa Richterova života směřující do někdejší konírny v přízemí, kde bude promítán jediný autorský film, jakož i dokumenty o Richterově díle, např. slavný celovečerní film Painting. Stěžejní umělecká díla pak budou umístěna ve druhém patře paláce. V nedalekém Klášteře sv. Anežky České bude k vidění druhá, rozsahem skromnější část výstavy, kde bude vystaven Richterův malířský cyklus Březinka, reflektující utrpení a hrůzy koncentračního tábora v polské Osvětimi, a monumentální skleněný objekt pracující s hrou dopadajícího a odráženého světla.

 

Řeč keramiky jako poznání

Aj Wej-wej je společně s Edmundem de Waalem též autorem výstavy Otisky vědění. Řeč keramiky. Ta dokládá, že keramika tradičně považovaná za uměleckořemeslnou tvorbu může zprostředkovat poznání shromažďované po tisíce let a že její vývoj je úzce provázán s dějinami umění. Vedle Aj Wej-weje a Edmunda de Waala se představí další významní umělci, jako jsou Lynda Benglis, Alison Britton, Hans Coper, Lucio Fontana, Asger Jorn, Kazimir Malevič, Fausto Melotti, Joan Miró, Isamu Noguči nebo Pablo Picasso.

Dotek doby Magdaleny Jetelové

Výstava prací uznávané konceptualistky Magdaleny Jetelové je koncipována do dvou oddělených, ale vizuálně propojených prostorů. Malou dvoranu zcela zaplňuje site-specific instalace Dotek doby. Velkolepé dílo se simulací vrstevnic a vodních ploch, doplněné laserovými paprsky, vědomě zrcadlí minimalistickou architekturu Veletržního paláce. Dílo je pokračováním prostorových projektů, které Magdalena Jetelová realizovala ve světových muzeích­ – newyorské MoMA či londýnské Tate, a které jsou prostoupeny úvahami o aktuálním společenském dění a jeho dopadech. V přilehlém mezaninu se dále představují autorčiny slavné sochařské práce společně s řadou jejích kreseb a fotografií.

Moving Image Department s Brianem Eno

I tentokrát bude přízemí Veletržního paláce, celoročně přístupné zdarma, hostit tři nové kapitoly cyklů současného umění Moving Image Department, Poetry Passage a Introducing.

První z nich, tzv. prostor pro pohyblivý obraz, tentokrát představí Čecha Jana Nálevku a britského hudebníka a „otce ambientu“ Briana Eno, který jako producent spolupracoval například s U2, Talking Heads nebo Davidem Bowiem. Poetry Passage letos uvede díla Henriho Chopina a Ladislava Nováka. Prezidentský salonek pak v rámci projektu Introducing představí tvorbu absolventky pražské AVU Pavly Dundálkové.

Street art a fotografie

Národní galerie chce letos nabídnout také pro ni ne zcela obvyklé umělecké formy. V korzu, tedy v prostoru, který od okolních ulic odděluje pouze skleněná stěna, vystaví projekt Retroreflexe předního představitele tuzemského street artu, Epose 257.

Vztah mezi světlem a lidským tělem budou prozkoumávat velkoformátové černobílé fotografie Keiičiho Tahary. Jeho série Fotosyntéza  vznikala mezi lety 1978 a 1980 ve spolupráci s legendárním japonským hercem a tanečníkem Minem Tanakou.

Společný projekt Národní galerie a Thyssen-Bornemisza Art Contemporary

V neposlední řadě uvede Národní galerie v rámci nově navázané spolupráce s nadací Thyssen-Bornemisza Art Contemporary projekt Zelené světlo iniciovaný v roce 2016 dánsko-islandským umělcem Olafurem Eliassonem. Jeho umělecká dílna reaguje na palčivá společenská témata, jako jsou migrace, ztráta domova i jistot.

Aj Wej-wej. Zákon cesty

Velká dvorana + další prostory Veletržního paláce
17. 3. 2017 – 7. 1. 2018
Kurátor: Jiří Fajt ve spolupráci s Adamem Budakem

Věhlasný čínský konceptuální umělec, aktivista a disident Aj Wej-wej vytvořil pro Veletržní palác Národní galerie v Praze monumentální instalaci, jež je vyvrcholením umělcova více než rok trvajícího zájmu o globální uprchlickou krizi: sedmdesátimetrový nafukovací člun s nadživotními postavami 258 uprchlíků.

V roce 2016 představila Národní galerie v Praze ve veřejném prostoru Aj Wej-wejův cyklus  plastik čínského Zvěrokruhu. Letos na tento projekt navazuje umělcova nová instalace nazvaná Zákon cesty. Toto dosud největší dílo čínského umělce odráží jeho intenzivní zájem o osud uprchlíků, jež ho zavedl do čtyř desítek uprchlických táborů v řadě zemí. Monumentální nafukovací člun s uprchlickými postavami z tmavého materiálu se bude vznášet v prostoru Velké dvorany Veletržního paláce a doplní ho velká skleněná koule, v níž se nadpřirozeně působící objekt odráží.

„Když jsem poprvé přijel na Lesbos, našli jsme tam z poloviny potopený člun. Požádal jsem, aby mě k němu dovezli a odjeli. Chtěl jsem si vyzkoušet, jaké to je být tam úplně sám. Teprve tak jsem pocítil, jaké to je být na chabě vybaveném člunu, sám, jak hmyz na lístečku uprostřed jezera. Na tom člunu jsem našel dětskou lahvičku a bibli nasáklou mořskou vodou. Tehdy jsem se rozhodl, že podniknu průzkum, vydám se po stopách všech těch myšlenek, jež se mi honí hlavou,“ popisuje Aj Wej-wej. Ve stejné době se zrodila myšlenka na dvouhodinový dokumentární film Lidský proud, který Aj Wej-wej k uprchlickému tématu připravuje a který bude mít premiéru v létě tohoto roku.

Projekt připravený pro Národní galerii reflektuje, jak je u autora zvykem, naléhavé problémy dnešního světa znejistěného konflikty, politickou a ekonomickou krizí, světa čelícího inflaci hodnot a morálnímu úpadku. Tematizováním tématu uprchlíků uzavřených ve svém člunu a směřujících k nejisté budoucnosti však Aj-Wej-wej nechce diváky pouze konfrontovat s mimořádně obtížnou situací desítek miliónů lidských bytostí na útěku, ale poukazuje též na to, že téma „migrační krize“ rozděluje moderní společnosti na „my“ a „oni“.

Národní galerie ve Veletržním paláci vedle této unikátní site-specifické instalace uvádí jako součást projektu Zákon cesty další Aj Wej-wejova díla. Evropskou premiéru v Praze má jeho projekt úzce související s „migrační kriz“ nazvaný Prádelna: tisíce kusů oblečení, bot a dalších předmětů zanechaných uprchlíky v opuštěném řeckém táboře v Idomeni Aj-Wej-wej zachránil, vypral, vyžehlil a uspořádal do netradiční umělecké instalace. Hned u vstupu do Veletržního paláce bude umístěno jeho vysoký křišťálový svícen zvaný Cestující světlo, strop vstupní haly je místem jeho Hada, rozměrného černo-zeleného hada vytvořeného z 5 tisíc dětských batůžků připomínajících tragické zemětřesení v jižní Číně v roce 2008, během něhož v nedbale postavených školách našlo smrt na 5 tisíc dětí. V Praze bude představen také instalace s názvem S květinami vzniklá během umělcova domácího vězení a připomínající nutnost obrany lidských práv a svobod. A v neposlední řadě Praha uvidí pozměněnou edici výstavy Otisky vědění. Řeč keramiky, která se zaměřuje na keramiku jako umělecké médium, na které se Aj Wej-wej kurátorsky podílel společně s nizozemským umělcem Edmundem de Waalem.

 

Výběr výstavních projektů 2017

Charta v Národní galerii
Charta Story & Charta 77 ve fotografii

Salmovský palác
20. 1. 2017 – 6. 2. 2019

Výstava Charta Story je připomínkou čtyřicátého výročí Charty 77, neformální občanské iniciativy, kritizující nedodržování lidských a občanských práv. Na příběhu Ivana Jirouse – básníka, výtvarného kritika, představitele českého undergroundu – dokumentovaném fotografiemi, písemnostmi i osobními věcmi, autoři výstavy představují, společně s historickým zhodnocením Petra Blažka a Veroniky Tuckerové, životní osudy lidí z různých společenských okruhů, jejichž spojnicí bylo souznění s duchem textu Charty a kteří byli jejími signatáři. Zatímco Charta Story je dokumentovaný příběh, jehož výsostným rysem je múzičnost, v případě výstavy Charta 77 ve fotografii se jedná především o zachycení dobové atmosféry. V této části výstavy budou představeny fotografie Jiřího Bednáře, Jaroslava Brabce, Michaela Duse, Bohdana Holomíčka, Jana Kašpara, Jaroslava Kukala, Ivana Kyncla, Ondřeje Němce, Viktora Stoilova, Oldřicha Škáchy i dalších fotografů, které zachycují dění v tzv. neoficiální kultuře.

Očím skryté & Očím na odiv
Klášter sv. Anežky České – výstavní prostory expozice Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1250–1550
Očím skryté. Podkresba na deskových obrazech 14.–16. století ze sbírek Národní galerie v  Praze: 23. 2. 2017 – 17. 9. 2018
Očím na odiv. Výzdobné techniky v malířství a sochařství 14.–16. století: prosinec 2017 –  květen 2018

Výstava Očím skryté. Podkresba na deskových obrazech 14.–16. století ze sbírek Národní galerie v Praze je v pořadí první ze dvou výstav, připravených v rámci jedné dramaturgické řady s podtitulem „Umění a přírodní vědy“ do prostor expozice v Klášteře sv. Anežky České. Na sklonku roku na ní naváže výstava Očím na odiv. Výzdobné techniky v malířství a sochařství 14.–16. století. Obě výstavy jsou svou koncepcí netradiční, neboť nabídnou atraktivní formou přímo v prostorách sbírkové expozice výsledky komplexního průzkumu jednotlivých špičkových děl v přímé konfrontaci s originály. Návštěvníci tak budou moci nově nahlédnout na známá díla, všímat si skrytých detailů a seznámit se s dílenskými postupy středověkých malířů a sochařů. V případě výstavy podkreseb se návštěvníkům nabízí jedinečná možnost spatřit skrytý přípravný rozvrh kompozice i technologií vzniku vybraných děl. Nedílnou součástí obou výstav budou obsáhlé monografie i řada doprovodných programů, včetně nabídky pro nejmladší návštěvníky. Obě výstavy jsou realizovány v rámci grantového projektu „Historické technologie a moderní metody průzkumu. Interpretační možnosti specializovaných metod průzkumu děl středověkého umění s využitím inovativních technologií“ (poskytovatel Ministerstvo kultury ČR, program NAKI).

František Skála: Jízdárna
Valdštejnská jízdárna
10. 3. – 3. 9. 2017

Výstava Františka Skály představí převážně práce vzniklé od roku 2004 do současnosti. V autorské architektonické a výstavní koncepci, vycházející z prostoru Valdštejnské jízdárny, chce umělec připravit divákovi komplexní zážitek. Instalace bude pracovat s výstavním prostorem jako celkem, jeho světelnou atmosféru, a bude obsahovat jak rozličné výstavní pavilony, tak solitérní monumentální díla, světelné instalace i práce vytvořené přímo pro prostor Jízdárny. Výstavu bude možné chápat jako přehlídku několika autorových tematických expozic, kdy jedna zdánlivě zpochybňuje předešlou, stejně jako zaběhnutý obraz o autorově práci. Celek však vyjeví skrytý řád, názor na svět, předmět uměleckého zájmu a zkoumání, které chce autor prostřednictvím své tvorby co nejpřesněji artikulovat. Základním prezentačním i instalačním principem výstavy bude uskupení uměleckého materiálu do několika autorsky pojatých pavilonů – „muzeí v muzeu“. Autor využije jazyka vystavování jako takového, rozehraje různé druhy a roviny dialogu mezi divákem a uměleckým dílem. Jednotícím aspektem výstavy bude světlo, které autor zkoumá a užívá ve všech jeho kvalitativních podobách. V praktické rovině umožňuje pozorovat exponáty, ale je i nástrojem jejich pochopení, umožňuje prosvícení materiálu a přeneseně osvícení diváka. Většina prostoru bude nasvícena umělým světlem, někdy imitujícím proměnlivý sluneční svit. V některých případech divák vstoupí do prostoru osvětleného přirozeným slunečním světlem nezatemněných oken Jízdárny s výhledem do Valdštejnské zahrady.

Aj Wej-wej
Veletržní palác – Velká dvorana
15. 3. 2017 – 7. 1. 2018

Národní galerie v Praze představila v roce 2016 ve veřejném prostoru Aj Wej-wejovu přelomovou plastiku Zvěrokruh a nyní na tuto spolupráci naváže zbrusu novou monumentální instalací, kterou slavný čínský umělec vytvořil speciálně pro působivý interiér Velké dvorany Veletržního paláce jako první z plánované série děl vyjadřujících postoje konkrétních umělců. Aj Wej-wej proslul propracovanými skulpturálními instalacemi, které vstupují do dialogu s daným místem a korespondují s jeho dimenzemi a architektonickým charakterem. Klasickým příkladem takového díla jsou Slunečnicová semínka – velkoplošná instalace vystavená v Turbínové hale londýnské Tate Modern. Mezi další doklady Aj Wej-wejova architektonického cítění patří instalace Kola navždy či plastika Lustr z kol. S umělcovým zájmem o estetické zážitky vysoké kvality jde vždy ruku v ruce zaměření na důležité otázky politické a společensko-kulturní povahy. Aj Wej-wejovo uvažování i vlastní umělecká praxe se nevyhýbá kritice současného světa a kritickému přehodnocování minulosti. Projekt, který Aj Wej-wej připravil pro Velkou dvoranu, bude bez pochyby odrážet naléhavé problémy dnešního světa rozpolceného politickou a ekonomickou krizí i inflací hodnot a morálním úpadkem a současně zohlední velkorysou plochu a jedinečné dimenze Velké dvorany.

 

«« zpět na výstavy

Od roku 1992 pořádáme specializované zájezdy pro milovníky výtvarného umění, architektury, archeologie a historie. Naše cesty jsou originály - připravují a vedou je odborníci, kteří dokážou poutavě vysvětlit téma i v širších souvislostech. Používáme kvalitní hotely a spolehlivou dopravu. Vážíme si trvalé přízně stálých klientů, jejichž řady se rozšiřují především na doporučení spokojených zákazníků.

Adresa ARS VIVA cesty za uměním

160 00 Praha 6 - Dejvice
Muchova 223/9 (1. patro)
+420 233 324 099
arsviva@arsviva.cz
www.arsviva.cz

qrico
Novinky na e-mail vyplňte emailovou adresu pro zasílání novinek
Spojte se s námi