UPM

«« zpět na výstavy

www.upm.cz

Běla Kolářová: Experimenty

Galerie Josefa Sudka 22. 2. – 10. 6. 2018

Běla Kolářová se narodila roku 1923 v Terezíně, obchodní školu absolvovala v Praze, kde pak za války pracovala v knihkupeckém družstvu. Roku 1944 se seznámila s básníkem Jiřím Kolářem, za něhož se po pěti letech vdala. V prosinci 1952 byl manžel zatčen, propuštěn byl po devíti měsících. V polovině 50. let už Běla pořizovala první snímky z pražské periférie, později i dětských her. Roku 1961 ji zaujala věta v jakémsi časopise: „Celý svět je ofotografován“. Tehdy vznikly první umělé negativy, kdy autorka na sklo nebo jiný transparentní podklad pokládala útržky papírů, jízdenek, vlasy, drobky a odpad z kuchyně (například kousky bramborových slupek, řízku nebo škraloup) i celé drobné předměty a zvětšovala je na fotografický papír.

Kolářová pracovala s tématy a materiálem z ženské části světa, předbíhajíc o řadu let feministické tendence. Zdařilými pokusy o absolutní fotografii se staly luminogramy, kresby světlem. Někdy jí sloužil k vytváření světelných stop přímo na fotopapír gramofonový přístroj, jindy používala nejrůznější rastry tabulového skla, jimiž deformovala již existující negativní obraz nebo s ním s milimetrovou přesností manipulovala. Tímto způsobem pracovala i s portréty obdivovaných básníků a výtvarníků, které těmito postupy derealizovala – různým způsobem upravovala. Často pak propojovala obraz a text, stejně jako tehdejší tvůrci vizuální poezie.

Roku 1963 vznikla skupina Křižovatka, sdružující zejména autory konstruktivistických tendencí, fascinovala je „nová příroda“, svět formovaný lidskou činností. První samostatnou výstavu měla Běla Kolářová roku 1966. Koncem šedesátých let se ve Špálově galerii v Praze účastnila výstavy Někde něco. Vytvořila tam speciální instalace z reálných předmětů, význam těchto prací nebyl dosud patřičně doceněn.

Jiří Kolář podepsal roku 1977 Chartu 77, manželé pak roku 1980 odjeli na pozvání Centre Georges Pompidou do Paříže. Rok nato se Běla vrátila do Prahy, ale zpět do Francie směla vyjet až v polovině osmdesátých let. Tam jí pak roku 1989 Jiří Kolář vydal obsáhlou monografii Bela Kolarova (Editions Revue K). Manželé se pak definitivně vrátili do Prahy až v roce 1999.

Uměleckoprůmyslovému museu v Praze se roku 1996 podařilo získat jedinečný soubor jejích fotografických prací. Přijetí prací Běly Kolářové do širokého rámce české fotografie nebylo ještě na počátku devadesátých let samozřejmostí. Defintivně se to stalo až po její účasti na přehlídce soudobého umění Documenta v Kasselu (2007). Běla Kolářová zemřela 12. dubna 2010 v Praze.

Jan Mlčoch

 

Small Worlds: Domečky pro panenky z V&A Museum of Childhood v Londýně  

 

Zahájení: 16. února 2018 – 17. června 2018

Místo konání: Uměleckoprůmyslové museum v Praze, 2. NP

Výstava souboru domečků pro panenky ze sbírek Victoria&Albert Museum of Childhood – tento fascinující svět v malém – je pro naši veřejnost zcela mimořádnou událostí. Domečky pro panenky v podobě rozměrných kabinetů ze 17. a 18. století u nás nebyly známy, až v 19. století začaly být populární hračkou ve formě zmenšených domů. Ve velké Británii a západní Evropě se však těšily velké oblibě. Dvanáct exponátů přibližuje způsob bydlení a každodenní život rodin z různých společenských vrstev od 18. století do současnosti. Domečky zároveň dokumentují vývoj architektury a designu: v expozici najdeme například venkovské sídlo, městský dům v georgiánském stylu, předměstskou vilu i moderní byt ve výškové budově z 60. let 20. století.

Tuto putovní výstavu připravilo muzeum, jehož sbírky se vytvářely od roku 1872 při South Kensington Museum (nyní V&A), o sto let později se z nich vyprofilovalo muzeum dětského světa a hraček s největší sbírkou svého druhu ve Velké Británii. Domečky pro panenky zde zaujímají výjimečné místo, neboť je muzeu často věnovali dědici původních majitelů, pocházejících z významných rodů, či sběratelé.

Výstava, která putovala z Londýna do Washingtonu, D. C., a Turku, uzavírá svou cestu díky dlouhodobé spolupráci Uměleckoprůmyslového musea v Praze s odborníky z V&A právě zde.

 

Bydliště: panelové sídliště / Plány, realizace, bydlení 1945–1989

Výstava přiblíží od 25. ledna do 20. května 2018 historii vybraných sídlišť v České republice a společenské, politické, kulturní a ekonomické souvislosti, jež jejich vznik doprovázely. Je vyvrcholením výzkumného a výstavního projektu Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí (zkráceně Paneláci), který probíhal v letech 2013–2017. Tým badatelů zkoumal 73 českých sídlišť především z uměleckohistorického hlediska, věnoval se jejich architektuře a urbanismu, demografickým charakteristikám obyvatel a možnostem památkové ochrany.

Panelová sídliště představují důležitý urbanistický, architektonický i historický fenomén. Přestože byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50. až 80. let a dnes na sídlištích žijí téměř tři miliony obyvatel České republiky, je výzkum jejich významu a sociokulturní role teprve v počátcích. Po letech jednostranné kritiky a odmítání jsme dnes svědky vzrůstajícího zájmu o téma panelových sídlišť nejen mezi odborníky, ale také mezi širší veřejností.

Na výstavě v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze bychom chtěli ukázat, že všechna sídliště nejsou stejná, nemusí to být nutně monotónní shluky budov, mají svou minulost, současnost i budoucnost a často za nimi stojí konkrétní autorský záměr,“ říká vedoucí projektu Paneláci Lucie Skřivánková. Kurátorka výstavy Mariana Kubištová k tomu dodává: „Členění výstavy vychází z periodizace výstavby sídlišť, kterou jsme v rámci projektu vytvořili. Divák tak získá přehled o proměnách, jimiž sídliště, jednotlivé domy i vnitřní zařízení bytů v historii prošly.“

Výstava sleduje výstavbu sídlišť v českých zemích od jejích počátků v dřevní fázi (40. léta), již zastupují především tzv. protosídliště, stavěná ještě klasickou zděnou technologií, ale využívající prefabrikované prvky a také principy funkcionalistického urbanismu. Ve fázi socialistického realismu (50. léta) se podle sovětské doktríny stavěly zděné, ale i první panelové domy s historizujícími fasádami uspořádané do symetrických kompozic. Pionýrská fáze (druhá polovina 50. a začátek 60. let) byla ve znamení experimentů s panelovými technologiemi, které vyústily v první celostátně rozšířené konstrukční systémy řad G a o něco později T 0 B. Na výstavě je věnována pozornost prvnímu panelovému domu G 40 ve Zlíně dokončenému roku 1954. V krásné fázi 60. let vznikly díky uvolněnějším politickým poměrům architektonicky i urbanisticky nejzdařilejší soubory s jedinečnou identitou, širokým spektrem občanské vybavenosti a obytnými kvalitami veřejného prostoru. Utužení režimu během tzv. normalizace 70. let se v sídlištní výstavbě promítlo do technokratické fáze, kdy byla architektura zcela ve vleku požadavků na kvantitu a finanční úspory. Poslední fáze pozdních krásných a postmodernistických sídlišť (80. léta) vyrůstá z kritiky nelidského prostředí obřích obytných souborů předcházející etapy. Architekti se snažili navzdory politickým tlakům realizovat sídliště podle humanistických plánů z 60. let nebo se přikláněli k postmoderně. Výstava je zakončena stručným připomenutím fenoménu „humanizace“ panelových domů a jejich odborné reflexe v současnosti.

Jednotlivé fáze výstavby sídlišť jsou představeny pomocí plánů, modelů a dobových fotografií, zapůjčených z předních sbírkových institucí i soukromých sbírek z celé České republiky, či divácky přístupnými demografickými grafy. Kontext pak dokresluje bohatý výběr exponátů z oblasti výtvarného umění, bytové kultury či designu. Návštěvník získá také základní přehled o typech výstavby, důležitých konstrukčních soustavách či dobových ekonomických, společenských a kulturních podmínkách i technických možnostech ve stavebnictví.

O architektonickou podobu výstavy se postaral Tomáš Džadoň, finalista ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 2009, který se tématu sídlišť ve své tvorbě dlouhodobě věnuje. Autorem grafického řešení je Štěpán Malovec, oceněný v roce 2013 jako Grafický designér roku v soutěži Czech Grand Design.

K výstavě je připraven bohatý doprovodný program: cyklus přednášek, který zájemcům z řad laické i odborné veřejnosti poskytne vhled do tématu a blíže představí konkrétní příklady panelových sídlišť, workshopy pro veřejnost a komentované prohlídky výstavy s kurátory i lektory. Na webových stránkách muzea a projektu budou nejen pro školní skupiny k dispozici pracovní listy, které zájemce provedou výstavou, seznámí se základními pojmy a vybídnou k zamyšlení se nejen nad otázkou, co je to vlastně panelák.

Grantový úkol Panelová sídliště v České republice jako součást městského životního prostředí: Zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu byl pětiletým výzkumným a výstavním projektem, na němž v letech 2013–2017 spolupracovaly téměř dvě desítky odborníků z řad historiků architektury a umění, památkářů, demografů či urbánních antropologů. Odborným garantem byl historik umění a architektury profesor Rostislav Švácha, institucionálně projekt zaštítilo Uměleckoprůmyslové museum v Praze. Ministerstvo kultury ČR projekt podpořilo v rámci grantového programu výzkumu a vývoje národní kulturní identity (NAKI). V rámci projektu se ve všech krajských městech České republiky konaly exteriérové výstavy Příběh paneláku, vznikla specializovaná mapa sídlišť přístupná z webových stránek projektu (panelaci.cz), vyšlo několik publikací – katalog sídlišť Paneláci 1: Padesát sídlišť v českých zemích (2016), jeho anglická varianta The Paneláks: Twenty Five Housing Estates in the Czech Republic (2017), v tisku je souborná monografie Paneláci 2: Historie sídlišť v českých zemích 1945–1989, která je zároveň katalogem k této výstavě.

Další informace:

www.panelaci.cz

www.upm.cz

https://www.facebook.com/panelaci

«« zpět na výstavy

Od roku 1992 pořádáme specializované zájezdy pro milovníky výtvarného umění, architektury, archeologie a historie. Naše cesty jsou originály - připravují a vedou je odborníci, kteří dokážou poutavě vysvětlit téma i v širších souvislostech. Používáme kvalitní hotely a spolehlivou dopravu. Vážíme si trvalé přízně stálých klientů, jejichž řady se rozšiřují především na doporučení spokojených zákazníků.

Adresa ARS VIVA cesty za uměním

160 00 Praha 6 - Dejvice
Muchova 223/9 (1. patro)
+420 233 324 099
arsviva@arsviva.cz
www.arsviva.cz

qrico
Novinky na e-mail vyplňte emailovou adresu pro zasílání novinek
Spojte se s námi