INDIE V. umění severozápadu: PAŇDŽÁB, RADŽASTÁN A GUDŽARÁT

čtvrtek 4.4.

odlet z Prahy v 15:40 hodin, sraz účastníků ve 13:30 hod. na letišti V. Havla v Praze (spojovací chodba mezi Terminály 1 a 2, pult pro cestovní kanceláře vedle vchodu „J“); přílet do DUBAJE ve 23:35 hodin

pátek 5.4.

DUBAJ odlet do Dillí v 03:55 hod., přílet do DILLÍ v 09:05 hod. m.č., přejezd do Čandigarhu ve státě Paňdžáb (Pětiříčí) ČANDIGARH správní středisko států Harijana a Paňdžáb, vybudované „na zelené louce“ pod jihozápadními hřebeny himálajského podhůří Siválik (rozdělením britské Indie r. 1947 zůstalo hlavní město Paňdžábu Láhaur v Pakistánu) podle projektu arch. Le Corbusiera (spoluautor Pierre Jeanneret, spolupráce Jane Dry a Maxwell Fry, projekty 1951-58, realizace 1951-65) v rovnoběžných sektorech o identickém rozměru 1200 x 800 m (původně 74 sektorů), rovnoběžná sítˇ ulic orientovaná atypicky severovýchod-jihozápad (kolektivní zápis Corbusierových prací v seznamu UNESCO); Muzeum a galerie umění (arch. Le Corbusier, přelom 50. a 60. let) v sektoru 10 s významnou sbírkou gandhárské plastiky a maleb miniatur „horských“ oblastí (styl Pahari); obchodní a zábavní centrum města v sektoru 17; ubytování

sobota 6.4.

ČANDIGARH v sektoru 12-A Chandigarh College of Architecture s typickým Corbusierovým rukopisem, Kapitol vládní areál státu Paňdžáb v sektoru 1 s typickými stavbami Le Corbusierova pozdního období tj. principy meziválečného funkcionalismu obohacené zaoblenými tvary betonových skořepin, využitím pohledového betonu, rastry betonových voštin jako slunečních clon ad.; Justiční palác s vysokými sloupy ve třech barvách na průčelí, Sekretariát ve tvaru položeného mrakodrapu (délka 254 m), Parlament se sněmovním sálem ve věži, skulptura Ruka, Věž stínů (inspirace mughalskými audienčními síněmi i hvězdárnami Jantar Mantar); severem státu Paňdžáb s přejezdem dvou z pěti himalájských řek tekoucích do Indu (Satladž a Bjás) AMRITSAR centrum sikhského náboženství založené r. 1577; nejposvátnější sikhský Zlatý chrám (1589-1601, areál poškozen a upravován po vpádu Afghánce Abdálího r. 1761 do Indie, nejnověji po vojenských operacích proti sikhským separatistům r. 1984), syntéza hinduistického a islámského slohu: severní brána Daršaní Darvaza s hodinovou věží a expozicí dějin sikhismu; posvátná čtvercová nádrž Amrit Sarovar (150 x 150 m, chodník pro rituální obcházení); na západní straně nádrže sídlo nejvyšší sikhské rady Akal Tacht, brána Daršaní Deorhí (stříbrné tepané dveře) pokračující mostem pro poutníky do hlavního třípodlažního chrámu Hari Mandir uprostřed nádrže (budova bohatě zdobená inkrustací pietra dura a zlacením, kopule pozlaceny 100 kg zlata, r. 1830); dle časových možností Džallianvala Bágh památník na místě tzv. Amritsarského masakru (13.4.1919), kdy britské jednotky postřílely stovky pokojných demonstrantů hnutí Satjagraha (viz multi-oskarový film Gándhí R. Attenborougha z r. 1982); transfer na letiště, let Amritsar-Dillí (21:00 - 22:10 hod.) DILLÍ transfer do hotelu, ubytování

neděle 7.4.

DILLÍ přejezd do Džajpuru ve státě RADŽASTÁN DŽAJPUR „růžové město“ hlavní město Radžastánu založeno r. 1727 jako nové sídlo hinduistické dynastie Kačhvahů; městský maharádžův palácový areál City Palace Museum (od r. 1727) s řadou nádvoří: palác Mubarak Mahal (bohatá expozice oděvů a textílií), mramorová brána Rádžendra Pól (plastiky slonů), růžové nádvoří se soukromou audienční síní Diwan-i-Khas (dvě obří nádoby ze stříbra z r. 1901 na vodu z Gangy pro zbožného maharádžu, každá 340 kg, největší na světě); slavnostní síň veřejných audiencí Diwan-i-Am s maharádžovým trůnem a dynastickými portréty, Nádvoří milenců Pritam Čouk (čtyři dekorativní portály symbolizující čtyři roční období), zbrojnice (výborné exponáty chladných i palných zbraní); hvězdárna Jantar Mantar (památka UNESCO) vybudovaná maharádžou Sawai Džaj Singhem II. (1728-34, řada obřích astronomických přístrojů různého typu pro vizuální pozorování oblohy, poloh nebeských těles a slunce i měření času, mj. největší sluneční hodiny na světě Samrat Yantra vysoké 27 metrů); krátká zastávka u Hawa Mahal (r. 1799, slavná růžová fasáda harému paláce prolamovaná desítkami balkonů a arkýřových oken); ubytování

pondělí 8.4.

DŽAJPUR vyhlídka na umělé jezero Man Sagar s „Vodním palácem“ AMBER starší hlavní město Kačhvahů s rozsáhlými fortifikacemi po okolních kopcích; vyjížďka na citadelu na slonech, palácová pevnost podélného půdorysu (1592-1727, společný zápis UNESCO), hinduistický chrám Šíla Déví (stříbrné tepané dveře); sloupový sál veřejných audiencí Diwan-i-Am, dekorativní brána Ganéš Pol, nádvoří s geometrickou zahradou Aram Bagh se síní soukromých audiencí Džas Mandir a protilehlými arkádami Sukh Niwas s výklenky ve tvaru váziček, nádvoří ženské části paláce s hudebním a tanečním pavilonem Baradari; vyhlídka na jezero Máota s šafránovou zahradou Kesar Kjarí Bágh a pevnost Džajgarh na opačné straně ADŽMÉR hlavní město vládců poslední hinduistické dynastie Čauhánů v oblasti (973-1192), kteří ve 12. st. ovládli i Dillí; rušné ulice starého města; Dargah nejdůležitější muslimské poutní místo v Indii se středobodem v mauzoleu súfijského světce afghánského původu Moínuddína Čištího (1142-1236), jednoho z největších islámských mystiků, zakladatele indického řádu čištíja: mauzoleum s kopulí v mughalské úpravě obložené bílým mramorem za mughalského císaře Akbara (16. st.) a odděleným přístupem pro muže a ženy; v areálu bazar, železné kotle na milodary, dvě mešity; nejstarší mešita v Indii Adhai din-ka džompra iniciovaná afghánským nájezdníkem Kutb-ud-dín Aibakem, zakladatelem dillíského sultanátu (r. 1192) využívající vysoké sloupy 20-30 starších hinduistických chrámů na místě sanskrtské školy z r. 1153: dochováno 70 sloupů, zaklenutí nepravými klenbami, z doby dillíského sultána Iltutmiše (r. 1213) reliéfně zdobená průčelní stěna se sedmi lomenými oblouky (z toho čtyři oblouky vroubkované - poprvé v Indii); přejezd přes hřeben Hadích hor PUŠKAR ubytování

úterý 9.4.

PUŠKAR městečko kolem posvátného Puškarského jezera (484 m n. m.), zmiňované už v eposech Mahabhárata a Rámajána s významnou tradicí kultu Brahmy, stvořitele světa; Brahmův chrám (zal. ve 14. st., dnešní stav 18. st.) a nábřežní stupňě posvátného jezera pro rituální koupel (ghátů) ČITTÓRGARH starodávný typ výšinné/horské pevnosti (giri durga) na ploché vyvýšenině, rozloha 300 ha, sídlo vládců království Mewar dynastie Sisódijů v letech 1326-1568 (společný zápis UNESCO): výjezd sedmi branami (15. st.), palác Rány Kumbhy (vládl 1433-68), možná nejstarší dochovaný rádžpútský palác s početnými džarokami na severním průčelí; višnuistický chrám Kumbha Šjám (Varaha Temple, r. 1448) s šikharou, chrám mewarské královny a básnířky Mirabai (r. 1440); úchvatná devítipatrová pískovcová Věž vítězství (Vidžaj Stambh, 1458-68, v 36 m., bohatá figurální výzdoba), v západní hradbě zapuštěná vodní nádrž Gomukh s podzemním pramenem (prýštící z vytesaném kravské hlavy); na východní straně pevnosti Věž slávy (Kirti Stambh, konec 12. st. nebo 1. polovina 13. st., v 22 m., džinistická figurální výzdoba), chrám džinistické sekty digambarů („odděných vzduchem”) UDAJPUR sídelní město dynastie Sisódijů zal. v r. 1559 nazývané „Město jezer” nebo „Benátky východu”; Džagdíš Mandir hlavní městský chrám (r. 1651) zasvěcený Višnuově inkarnace Džaganáthovi (socha z černého kamene uvnitř), dva kamenní sloni a bronzový Višnuův orel Garuda před chrámem (figurální výzdoba exteriéru i vnitřku); z nábřeží Gangaur ghát vyhlídka na umělé jezero Pičola (r. 1362, plocha 4x3 km); večer možnost návštěvy každodenního folklorního programu hudby a tance v paláci Bagore ki haveli (18. st.); ubytování

středa 10.4.

UDAJPUR na východním břehu jezera Pičola mahárádžův Městský palác (zal. r. 1568, největší palácový komplex v Radžastánu, v řadě podél nábřeží čtyři paláce, z toho Šambhu Niwas je rezidencí maharádžovy rodiny a další dva paláce jsou luxusními hotely z přelomu 19. a 20. st.): brány Badi Pol (r. 1600) a Tripolia se třemi průchody (1713-25), City Palace Museum (fasáda d. 245 m, v. 30 m), Ganéšova brána, uvnitř paláce bludiště chodbiček, nádvoří a schodišť ke zmatení nepřátel, několik palácových částí ze 17. st. (mj. Čandra Mahal z r. 1620, Badi Mahal z r. 1699 s vysutou zahradou 27 metrů nad okolním městem, Dilkhuša Mahal z r. 1620 se “skleněnou věžičkou” Kanč Burdž), proslulé Paví nádvoří (Mor Čouk, 19. st., nádherné mozaiky pávů); vyhlídka na nedaleký ostrovní palác Džag Niwas v jezeře Pičola z let 1743-46 (dnes slavný luxusní hotel), lapidárium hinduistické chrámové plastiky z oblasti, ukázka koní udajpurského plemene RANAKPUR skvostný džinistický chrám Čaumukha (Chrám čtyř tváří) v zalesněném údolí pohoří Arávalí (1439-1500 z bílého mramoru na vysokém soklu v půdorysu rovnoramenného kříže ve čtverci 68x68 m, v interiéru 29 sálů-mandap nesených 1444 zdobenými sloupy), uprostřed třípatrová hlavní svatyně se čtyřbokým oltářem Adinátha (prvního z 24 džinistických světců - tírthankarů) sedícího na 4 trůnech, na obvodu desítky kaplí zastřešených identickou malou věží typu šikhara, obdivuhodná kamenosochařská práce s figurálními i rostlinnými motivy na sloupech a v podhledech nepravých kleneb DŽODHPUR ubytování

čtvrtek 11.4.

DŽODHPUR („modré město“) hlavní město království Marwar v letech 1459-1949, dnes po Džajpuru druhé největší město Radžastánu; nejvýstavnější radžastánská palácová pevnost Mehrangarh (zal. 1459-60) na skalním výchozu 125 metrů nad městem, sídlo maharádžů dynastie Rathórů, hradby místy 21 metrů silné a 36 metrů vysoké, sedm vstupních bran vč. Železné brány (Lohapol, r. 1843, otisky dlaní královských vdov, které podstoupily smrt upálením), pískovcové paláce (pol. 17.- pol. 19. st., bohatě plasticky zdobené vysoké fasády s typickými radžastánskými prvky - mj. oblouková stříška nad okny se špicemi protaženými směrem dolů) kolem trůnního nádvoří Šringar Čauk; expozice nosítek na slona a palankýnů, zbrojnice Silah Khana s významnou expozicí včetně darů od mughalských císařů, sál veřejných audiencí Phúl Mahal (Květinový palác, 1730-50, nádherný zlacený kazetový strop, obrázky vládců v medailonech), Moti Mahal (Perlový palác, 1581-95, sál soukromých audiencí a zrcátkový strop); na hradebních baštách stará děla, palác Čokelao v zapuštěné zahradě s vlastní hradbou, vodní nádrže ve skále, vyhlídka na město a vzdálený mahárádžův palác Umaid Bhavan (1929-43, arch. W.H. Lanchester, nyní luxusní hotel); Džasvant Thada (19. st.) mramorové kenotafy členů mahárádžovy rodiny dynastie Rathórů z 2. poloviny 19. st. MOUNT ABU ubytování

pátek 12.4.

MOUNT ABU dnes rekreační oblast mírnějšího klimatu („horská stanice“) na hřebenu Arbuda pohoří Arávalí s centrem u jezera Nakki (1155 m n. m.); ranní procházka po nábřeží Ačalgarh; posvátný rybník se sochami tří buvolů vážícími se ke staré bráhmanské legendě, šivaistický chrám Ačaléšvar Mahadev (r. 1421,  4tunový býk Nandi z kovové slitiny); Guru Šikhar nejvyšší bod Radžastánu (1721 m n. m.) výstup po schodišti na poutní horu s řadou chrámků, vyhlídkou a blízkou astronomickou observatoří univerzity v Ahmedabádu (teleskop v infračerveném oboru spektra); Dilwara areál nádherných džinistických chrámů z bílého mramoru: Vimalův chrám (Vimal Vasahi, r. 1031) premiéra krále Bhímy z dynastie Sólankí (početné sloupy propojené zvlněnými oblouky a povrchy zdobenými úchvatným mramorovým krajkovím - jemným tak, že mramor místy prosvítá, fantasticky dekorované podhledy s figurami tanečnic a hudebnic); kolem nádvoří 52 nik či kaplí (zastřešené identickou malou věží šikharou) se sedícími tírthankary; Tejpalův chrám (Luna Vasahi, 1230-31, krásná sochařská výzdoba s dokonale provedenými figurami, v hlavní síni v podhledu nepravé klenby unikátní visutý monolitický svorník ve tvaru lotosu, další výzdoba ikonograficky navazující na Vimalův chrám), kolem nádvoří 72 nik se sedícími tírthankary; ostatní chrámy z 15. st. AHMEDABÁD ubytování

sobota 13.4.

AHMEDABÁD volný program; fakultativní výlet č. 1: PATAN (v letech 940-1244 pod jménam Anhilvara) hlavní město hinduistické dynastie Sólankí, vládců severního Gudžarátu (zv. též Čaulukyjové z Gudžarátu) na břehu řeky Sarasvatí; Ranní-ki-vav pískovcová stupňová studna („Královnina studna“, památka UNESCO kol. r. 1065), objevená a vykopaná z říčních nánosů až v 80. letech 20. st. ve výborném stavu zachovalosti, de facto podzemní „chrám vody“ až do hloubky 27 metrů, 7 podlaží se sloupovím, schodištěm, galeriemi a pavilony, bohatá figurální i ornamentální výzdoba (kolem 800 plastik hinduistických božstev, ornamenty sloupů a krakorců); skvostná galerie 10 avatárů boha Višnu MODHERA Sluneční chrám nejstarší svatyně dynastie Sólankí (1026-27, zasvěcený védskému bohu Slunce Súrjovi, v přesné orientaci východ-západ); posvátná vodní nádrž Surya Kund v 5podlažním uspořádání s nárožními i středovými chrámky se šikharami; před vchodem do chrámu zdobené pilíře vstupní brány (tórany), shromažďovací síň s 52 sloupy (reliéfy s motivy ze staroindických eposů), hlavní chrámová budova (12 vyobrazením boha Súrji v jednotlivých měsících roku) GÁNDHÍNAGAR nově vybudované hlavní město svazového státu Gudžarát (od r. 1970); pětipodlažní stupňová studna Adaladž Vav (r. 1499, čtyři hypostylové pavilony,  reliéfní výzdoba květin, ptáků a ryb, krakorce typu “sloní choboty”), nádrž pro rituální koupel a hlavní šachta (nahoře s rampou na výtah vody) AHMEDABÁD

neděle 14.4.

AHMEDABÁD hlavní město gudžarátského sultanátu mezi léty 1407-1573, dodnes hlavní metropole státu GUDŽARÁT; historické centrum z období sultanátu (památka UNESCO) s významnými památkami islámské architektury před-mughalského období: mešita Siddi Sajjida (r. 1573, dvě polokruhová mramorová okna s prořezaným rostlinným a stromovým dekorem), pevnost Bhadra Fort (r. 1411, trojdílná brána Tin Darvaza z r. 1415); rozlehlá mešita Džamí (r. 1423, s nádvoří 75x66 m, modlitebna s 15 kopulemi a 260 sloupy), mauzoleum zakladatele sultanátu Ahmad Šáha I. a hrobky  jeho manželek v nedalekém nádvoří Rani-ki-Hazira (r. 1442); půvabná malá mešita Rání Siprí „Klenot mezi mešitami” (r. 1514); stupňová studna Dáda Harír vav (r. 1500, ornamentální dekorace) s přilehlou mešitou a islámskou školou; Sabarmatí ašrám slavné sídlo Mahátmy Gándhího v letech 1917-1930 a centrum jeho politických aktivit; textilní Muzeum Kalika v historickém kupeckém domě (haveli) - významné exponáty ze 17. -19. st. (jen v případě, že v tento den nebude svátek Vaishakhi - datum zatím není určeno); večeře v místní restauraci; transfer na letiště

pondělí 15.4.

AHMEDABÁD odlet do Prahy (via Dubaj) ve 04:25 hod.; přílet do Prahy ve 13:00 hodin