sobota 17.8.
odlet z Prahy ve 12:40 hodin, sraz účastníků na letišti V. Havla v Praze v 11:10 hod. (spojovací chodba mezi Terminály 1 a 2, pult pro cestovní kanceláře vedle chodu J), přílet do Moskvy v 16:15 m. č., přejezd do SERGIEV POSADU, ubytování, volný program
neděle 18.8.
SERGIEV POSLAD (památka UNESCO) nejvýznamnější ruské duchovní centrum: Troicko - Sergijevská Lávra (zal. v r. 1337 světcem S. Radoněžským, r. 1742 udělen status Lávry), komplex více než 50 církevních i světských staveb z 15.-19. st.): Trojický chrám nejstarší a ústřední chrám Lávry (1422-23, ikonostas A. Rubljov a Danilo Černý, původně byla jeho součástí slavná ikona sv. Trojice - dnes v Treťjakovské galerii), Nikolský kostel (r. 1522), Chrám sv. Ducha (arch. mistři Pskovští, r. 1476), Uspenský chrám dle Kremelského vzoru (1559-85, hrobky Godunových), kostel sv. Jana Křtitele nad klášterními vraty (1693-99), klášterní refektář s kostelem sv. Sergeje jedna z nejvýznamnějších ukázek moskevského baroka (1686-92, pozlacený vyřezávaný ikonostas ze 17. st., nástěnné malby z 19. st.), Michejevský kostel (r. 1734), Smolenský kostel (arch. D. Uchtominský, 1746-48), komnaty patriarchy (r. 1778), klášterní zvonice - architektonická dominanta celého areálu (arch. D. Uchtominský a I. Mičurin, 1741-70, v 88 m, 42 zvonů, nejtěžší 72 t), klášterní Příjímací dům (r. 1892), nemocniční korpus (r. 1890, dnes sídlo Moskevské duchovní akademie), Pokrovský chrám (r. 1870), klášterní konírny a kovárna (r. 1892), klášterní obchody (1902-06), klášterní zeď a věže (16 -17. st.); PERESLAVL ZALESSKÝ město „za lesy“ budováno podle velkolepých plánů na základech původní pevnosti z r. 1152, zal. Jurijem Dolgorukým; krásná poloha na břehu Pleščeca jezera (místo vzniku ruské flotily za Petra I.); pozůstatky mocného opevnění v centru města (valy a brány); chrám Proměnění Páně - jeden z klenotů bělokamenného stavitelství knížecí Rusi zal. r. 1152, patrně nejstarší stavba svého druhu na Severozápadní Rusi, jednohlavý chrám s tesaného kamene, r. 1221 zde pokřtěn sv. Alexandr Něvský, později nekropole údělných pereslavských knížat - dle možností návštěva interiéru (pozůstatky fresek ze 13. st. a cenné historické nápisy); Gorický klášter rozsáhlý areál bývalého klášterního komplexu (zal. za Ivana Kality r. 1362, jeden z nejbohatších na Rusi, několikrát přestavěn ve stylu Moskevského baroka, r. 1772 vyhořel, pak opuštěn): chrám Zesnutí Bohorodičky (poslední podoba z 50. let 18. st.), klášterní zázemí, zvonice a mohutné opevnění; klášter sv. Nikity (patří mezi nejvýznamnější a nejstarší na Rusi, zal. již r. 1010 v rámci ruské kolonizátorské činnosti na severozápadním břehu Plečševa jezera, mohutný rozvoj ve 14.-16. st., oblíbený klášter moskevských knížat Vasilie III. a jeho syna Ivana IV.), z této doby dochována většina staveb: chrám sv. Nikity (r. 1528 a 1568), opevnění (za cara Ivana IV., budováno jako záložní carská pevnost), další stavby z 18.-19. st. (zvonice a refektář, kaple sv. Nikity a hospodářské zázemí); večer přejezd do ROSTOVA VELIKÉHO ubytování; volný program
pondělí 19.8.
ROSTOV VELIKÝ klíčové historické, mocenské a kulturní centrum oblasti Severozápadní Rusi, knížecí rezidence mezi lety 1207-1474, zal. na strategickém místě mezi řekou Pižerou a jezerem Něro: Spaso Jakovlenský klášter na břehu jezera Něro (působivý areál zal. r. 1389, všechny tři hlavní chrámy postaveny v jediné linii podél východní zdi: mohutný chrám Početí (r. 1686, velkolepá fresková výzdoba, postaven ve zdobném Moskevském stylu), chrám sv. Dimitrije (v klasickém slohu, r. 1801 na náklady hraběte N. Šeremetěva), chrám sv. Jakoba (r. 1836); komplex Rostovského kremlu (dominanta a středobod města, od 13. st., současná podoba z let 1670-83, harmonický soubor palácových, chrámových a hospodářských staveb, celkem 11 věží opevnění, pozdější přeměna od knížecího dvora k dvoru metropolity); chrám Zesnutí Bohododičky (dominanta areálu, zal. r. 1660 jako bělokamenný chrám, pozůstatky dodnes patrny v základech, následně několikrát přestavován, současná podoba z r. 1512, pětihlavý chrám s četnými dekorativním prvky, výška cca 60 m, vnitřní fresková výzdoba ve stylu Kostromské školy G. Nikitina z konce 17. st.), zvonice chrámu Zesnutí Bohorodičky (zal. r 1689, proslulý soubor 15 zvonů s mimořádně kvalitním zvukem, návštěvy skladatelů - mj. Berlioz, Musorgskij, zdejší zvony použity v řadě filmů - např. Vojna a mír, Petr I. ad.); chrám Panny Marie Ogiditrie (r. 1693, nádherná ukázka moskevského baroka a zároveň poslední velký komplex postavený v areálu Kremlu, fasády tvořeny souborem barevných kartuší); chrám Spasitele na síních (soukromá modlitebna metropolity s řadou působivých fresek z r. 1675), Muzeum rostovského emailu (rostovská „finifť“ - technika zdobení předmětů převzatá z Byzance, ohromný od 15. st., jedno z nejdůležitějších odvětví ruského užitého, dekorativního a náboženského umění) JAROSLAVL ubytování; volný program
úterý 20.8.
JAROSLAVL (památka UNESCO) město založeno Jaroslavem Moudrým r. 988 na strategickém místě vysokých břehů Volhy a Kotorosli; zachované historické centrum s architekturou 15.-19. st., zachovalé prvky stavební reformy za Kateřiny II., řada chrámů, klášterů a památníků na břehu Volhy: chrám Ilji Proroka (z r. 1650, jedna z nejkrásnějších ukázek tzv. Kupeckého baroka, snoubení všech typických uměleckých a architektonických vlivů města, bohatý, objemný chrám se samostatnou šatrovou zvonicí, velké množství polévaných kachlů, bohatá fresková výzdoba s dominujícími modrými barvami - drahé pigmenty); chrám Jana Křtitele (z r. 1687, klíčový chrám města, nádherný příklad kupeckého stylu Jaroslavské školy, ohromné množství fresek a scén z r. 1695), katedrální chrám Zesnutí přesvaté Bohorodičky (původně r. 1215 a následné přestavby, zbořen r. 1937, obnoven v r. 2010), Jaroslavské muzeum umění (umístěn v původním domě gubernátora, vynikající sbírka umění od ikon 13. st., po sovětské umění 20. st., jaroslavští mistři ikon (BEZ O) G. Nikitin, S. Spiridonov. F. Zubov, výborná sbírka autorů 19. st., zastoupeni mj. Repin, Kramský, Levitan, Perov, Brjullov, Šiškin, Ajvazovský, Polenov, nejlepší ruská kolekce prací Konstantina Korovina, ve sbírkách zastoupeno i užité umění a ruská plastika 14.- 20. st.); areál kláštera Spaso-Preobraženského od r. 1214, hlavní centrum vzdělanosti, písemnictví a kultury Severozápadní Rusi, klíčové ekonomické a náboženské centrum regionu, r. 1218 založeno první duchovní učiliště v oblasti, významně přestavěn po požáru r. 1501, v r. 1550 vznik mohutného opevnění, rozvoj kláštera za vlády cara Ivana IV.; chrám Proměnění Páně (r. 1516, nádherná fresková výzdoba), Biskupský dům (r. 1747, cenná knihovna kláštera, r. 1790 zde nalezen rukopis eposu Slovo o pluku Igorově); volný program
středa 21.8.
JAROSLAVL - KOSTROMA historické město na břehu Volhy zal. r. 1152 Jurijem Dolgorukým v rámci kolonizace Severozápadní Rusi, významné knížecí centrum; r. 1781 realizován generální plán přestavby města dle pokynů Kateřiny II., rozvinut systém radiálních ulic a hlavního náměstí, unikátní projekt kateřinského urbanismu zachován dodnes; centrum města: Susaninovo náměstí s požární věží (r. 1827, arch. Fursov), vějíř ulic směřující na hlavní náměstí a spojující centrum města s okruhem periferních částí; Ipatěvský klášter (zal. kolem r. 1330 na soutoku Kostromy a Volhy), historické osudy kláštera spjaty s dvěma klíčovými rody - Godunovovými a Romanovci, v r. 1564 postaven chrám sv. Trojice a pevnostní zdi, sehrál důležitou roli v kontextu Velké smuty, od podzimu 1612 rezidentura Michaila Romanova, po jeho zvolení carem r. 1613 postavení „rodinného“ kláštera Romanovců, významná podpora a dary ze strany vládnoucího rodu, ohromný rozvoj klášterního života; Trojický chrám (r. 1652), zvonice (r. 1603); palác Romanovců (konec 16. st.) IVANOVO historické centrum Ivanovské oblasti, první zmínka z r. 1561, hlavní centrum manufakturní výroby už od pol. 16. st, od zač. 19. st. jedno z hlavních průmyslových center ruského severozápadu, významná industrializace v sovětské epoše; Šudrovský palác nejstarší dochovaná budova města z r. 1685 (příklad palácové bojarské zástavby); řada ukázek sovětského konstruktivismu v centru města (jedna z nejdynamičtějších epoch sovětské architektury, podle počtu konstruktivistických staveb předčí Ivanovo pouze Moskva); ubytování, volný program
čtvrtek 22.8.
IVANOVO - SUZDAL (památka UNESCO) jedno z nejdůležitějších center knížecí Rusi, osa Vladimirsko-Suzdalského knížectví; založeno již v 10. st. na březích řeky Kamenky, do r. 1157 knížecí rezidence, od 1. třetiny 13. st. hlavní město samostatného Suzdalského knížectví, r. 1392 připojeno k Moskvě, dodnes zachováno více než 200 kostelů, chrámů a klášterů: Spaso-Jefimovský klášter (zal. r. 1352 knížetem Borisem Konstantinovičem jako hlavní suzdalská pevnost, pozdější rozvoj kláštera spjat s podporou čelných bojarských rodů a knížete, současná podoba z konce 16. -18. st., pak carské vězení, za sovětské éry lágr - mj. zde internován ČS sbor v čele s L. Svobodou); chrám Proměnění Páně z r. 1594, postaven v souladu s tradicemi Vladimirsko-Suzdalské umělecké školy dle vzorů bělokamenných staveb 13. st. (velkolepá vnitřní výzdoba G. Nikitina), zvonice (r. 1586), biskupský dům (dnes menší historická expozice, řada ikon, zdobených evangelií, archeologické nálezy z areálu kláštera ad.), pohled na areál Pokrovského kláštera (r. 1364, další z klášterů/pevností, dominantou Pokrovský chrám z r. 1510), klášter Uložení roucha (nejstarší klášter města zal. r 1207 biskupem Ioanem, současná podoba z konce 16. st., řada staveb ve stylu Moskevského baroka), chrám Uložení roucha Bohorodičky (r. 1560, stavba s pozoruhodným opěrným systémem a zakomarami), Přední brána (r. 1680 ve stylu moskevského baroka), zvonice (výška 72 m, postavena v r. 1813 jako památník vítězství nad Napoleonem); Suzdalský kreml (jádro města nepřetržitě již od 10. st., v ohybu řeky Kamenky, hlavní náboženské a administrativní budovy města, opevnění o délce 1400 m již od konce 11. st., sídlo knížete, biskupa a knížecí družiny), katedrální chrám Narození Panny Marie (historie chrámu již od poč. 12. st. za vlády Vladimíra Monomacha, posléze r. 1148 přestavěno v bílém kameni, r. 1445 chrám vážně poškozen kazaňskými Tatary a následně přestavěn do současné podoby, částečně zachována fresková výzdoba suzdalských mistrů z r. 1233, západní a jižní vstup do chrámu z konce 13. st. - jedny z nejvýznamnějších ukázek ruského užitého umění knížecí doby), biskupský palác (rezidenční komplex určený pro biskupa a jeho dvůr, od konce 15. st., dnes historická expozice mapující dějiny Suzdalu a suzdalského kremlu) KIDEKŠA chrám sv. Borise a Gleba (památka UNESCO, zal. r. 1152 J. Dolgorukým, unikátní bělokamenný chrám, společně s chrámem v Pereslavlu Zalesském nejstarší chrámové stavby Severozápadní Rusi, četné vlivy románského umění - mj. tzv. Lombardské oblouky); ubytování, volný program
pátek 23.8.
SUZDAL - VLADIMIR (památka UNESCO) jedno z nejstarších měst na Rusi, od r. 990 historicky, duchovně i umělecky důležité centrum nad řekou Kljazmou, zachovány jedny z nejstarších kamenných kostelů: Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodičky - Uspenský chrám vystavěn za vlády knížete A. Bogoljubského 1158-60, již v r. 1161 dokončena fresková výzdoba, přestavěn za vlády Vsjevoloda III. zvaného Velké Hnízdo, do vzestupu Moskvy a přemístění Vladimirské ikony Bohorodičky do moskevského Kremlu hlavní katedrální chrám Vladimirsko-Suzdalské Rusi (architektonický vzor pro řadu katedrálních chrámů v Rusku, z původních fresek zachovány pouze fragmenty, v západní části chrámu význačné práce A. Rubljova a D. Černého - freska Božího soudu, v r. 1810 přistavěna zvonice); chrám sv. Dimitrije Soluňského (1194-97, dvorní chrám vladimirského knížete, postaven za největšího rozmachu knížectví za vlády Vsjevoloda III. Velké Hnízdo), reliéfní řezba v bílém kameni (dodnes zachováno téměř 600 reliéfů v původní podobě - zvířata, rostliny, mýtické postavy a scény ze životů svatých); Zlatá brána monumentální pozůstatek původního opevnění z r. 1146 (také funkce triumfálního oblouku, kterým se vstupovalo do knížecí a bojarské části města), prvky klasicistní přestavby města od r. 1781: obchodní galerie (1787-90); pseudogotický chrám sv. Rozária (r. 1894); okolí Vladimiru na místě soutoku Kljazmy a Nerli chrám Pokrovu na Nerli - jeden z duchovních symbolů pravoslavné Rusi zhmotněný v kameni, dokonale reprezentující stavební umění Vladimirsko-Suzdalské školy (r. 1165, dochován původní kamenný reliéf „Král David na trůně“); ubytování, volný program
sobota 24.8.
VLADIMIR dopoledne volný program, přejezd na letiště do MOSKVY, odlet do Prahy v 17:05 hod., přílet v 18:50 hodin m.č.
zajímavé odkazy pro tento zájezd
předpověď počasí pro tento zájezd »
nabídka parkování u letiště v Praze »
