PETROHRAD proměny města na Něvě

sobota 19.5.

odlet z Prahy v 11:20 hodin, sraz účastníků v 09:50 hod. na letišti V. Havla v Praze (spojovací chodba mezi Terminály 1 a 2, pult pro cestovní kanceláře vedle vchodu J); přílet do PETROHRADU ve 14:55 hod. m.č., transfer do hotelu, ubytování; volný program

neděle 20.5.

PETROHRAD pěší procházka městem: Křižník Aurora, domek Petra I. (původ. roubený domek z r. 1703) pohled na první Letní palác Petra Velikého (arch. D. Trezini, r. 1714), vila baleríny Matildy Kšesinské (ext., vrcholná secese, arch. von Gogen, r. 1904, dnes Muzeum politických dějin), hlavní petrohradská mešita (r. 1904, se secesními prvky, podle vzoru staveb v Samarkandu), náměstí sv. Trojice, nově vybudovaná kaple sv. Trojice, Petropavlovská pevnost (budovaná od r. 1703, arch. D. Trezini), střelka Vasiljevského ostrova: budova bývalé Burzy (arch. T. de Thomon, r. 1805), Rostrové sloupy (arch. T. de Thomon, r. 1810), Kunstkamera (arch. G. Matarnovij, 1718-34, první muzejní instituce Ruska, historicko-etnografická sbírka, součástí soukromé kolekce Petra I.), budova Akademie věd (arch. G. Quarenghi, 1783-85), budova Dvanácti kolegií (arch. D. Trezini, r. 1723); Menšikovův palác (arch. G. Fontana, r. 1720, pozoruhodné pův. interiéry vč. unikátního obložení stěn); Akademie umění (arch. A. Kokorinov, 1764-88); Bolšoj prospekt, kostel sv. Andreje (arch. A. Vist, 1764-80), kostel Třech svatých (arch. D. Terezini, 1740), Alexandro-Něvská lavra klášter zal. Petrem I. v r. 1710, součástí areálu hřbitovy (pohřbeni zde mj. M. Glinka, P. Čajkovskij, I. Krylov, F. Dostojevskij, C. Rossi, T. de Tomon, A. Voronichin, M. Lomonosov aj.); volný program

pondělí 21.5.

PETROHRAD Něvský prospekt 4.7 km dlouhý hlavní městský bulvár (hl. nákupní zóna, centrum zábavy a pouličního života), Kazaňský chrám (arch. A. Voronichin, 1801-11), Gostinyj Dvor kryté nákupní centrum, (jedno z nejstarších tradičních obchodních center na světě (arch. Rastrelli, 1757-85,  obvod více než 1 km), Lomonosovovo náměstí a ulice Architekta Rossi (klasicistní urbanistický komplex, kolem r. 1830), Alexandrovské divadlo, náměstí Ostrovského, pomník Kateřiny Veliké (A. Mikešin, r. 1873), Aničkův palác, Jelisejevský obchod (secesní interiér, arch. G. Baranovskij, 1901-3), Michajlovská ulice, hotel Evropa (arch. L. Fontana, 1873-05), náměstí Umění (urbanismus arch. C. Rossi), Ruské muzeum (bývalý Michajlovský palác, arch. C. Rossi, r. 1825) velkolepá kolekce ruského umění od 12. st. do současnosti, více než 400 000 sbírkových předmětů: ikony (vynikající sbírka ikon z období 12.-17. st., mj. A. Rubljov), sbírka malířství 18.-19. st. (portréty I. Nikitina a A. Matvjejeva, ruská krajinomalba - S. Ščedrin, F. Matvjejev, I. Ajvazovskij), Peredvižnici (I. Repin, V. Perov, V. Borovikovskij, I. Ajvazovskij, I. Šiškin, J. Levitan, K. Brjulov, B. Kustodiev, Z. Serebrjakova, N. Altman aj.), ruská avantgarda (K. Malevič, V. Kandinskij, M. Chagall, L. Lisickij, A. Rodčenko aj.), součástí muzea je kolekce Ludwigovy sbírky (P. Picasso, A. Warhol, J. Beuys, I. Kabakov, J. Johns aj.), památník - kostel Vzkříšení Krista (Spas na krovi, arch. A. Parland a I. Malyšev, 1883-1917), nábřeží Mojky; volný program

úterý 22.5.

PETROHRAD volný program; fakultativní výlet č. 1) PETRODVOREC venkovské palácové carské sídlo na břehu Finského zálivu, cca 30 km od Petrohradu, zal. Petrem I. (pův. raně barokní arch. J. B. Le Blond, přest. 1714-21, dále B. Rastrelli), obklopený nádherným rozlehlým parkem (cca 1000 ha) ve stylu francouzské a anglické zahrady, rozčleněný do tří teras svažujících se k zálivu, doplněný proslulými fontánami, kašnami a vodními kaskádami; palácový komplex zahrnuje Velký palác (reprezentační komnaty, trůnní sál, množství malířských a sochařských uměleckých děl), palác Monplaisir (ext., nejstarší stavba areálu s výhledem na Finský záliv, v r. 1714 arch. J. Braunstein), palác Marly (ext., rezidence pro carské hosty, pojmenovaná podle Marly-le-Rois, loveckého zámečku fr. krále), Ermitáž (1721-25, J. Braunstein, elegantní hodovní pavilon pro cara a jeho nejbližší) Oranienbaum pozoruhodný komplex paláce a parku budovaný od r. 1711 pro druhého muže říše A. Menšikova, první regulérní park Ruska, soustava kanálů a řada palácových a žertovných staveb, dominantou Velký palác (ext. od r. 1711, arch. J. Schädel), pavilon Skluzavka (ext. arch. A. Rinaldi, r. 1774) PETROHRAD Smolný chrám (zal. carevnou Alžbětou I. Petrovnou, následně využíván jako výchovný ústav šlechtičen, arch. F.B. Rastrelli, vrcholná ukázka tzv. Alžbětinského stylu); volný program

středa 23.5.

PETROHRAD Palácové náměstí: Generální štáb (arch. C. Rossi, 1819-29), Triumfální oblouk (arch. C. Rossi, r. 1812, sohaři S. Pimenov, V. Demut-Malinovský), sloup Alexandra I. (arch. A. de Montferrand, r. 1829), Gardový štáb (arch. A. Brjullov, 1837-43), Zimní palác (arch. B. Rastrelli, od 1754, další přestavby), ERMITÁŽ  jedno z nejvýznamnějších muzeí na světě, přes 3 mil. předmětů: prehistorická sb. (od paleolitických nálezů z obd. před 24 000 lety po umění Skytů ze 7.-3. st. př.Kr.), klasické umění (rozsáhlá vynikající sb. řeckého a římského sochařství, keramiky a šperků), orientální sbírka (předměty z významných civilizačních center starověkého světa: Egypt, Asýrie, Indie, Čína, Japonsko), ruské umění (ruská kultura 9.-19. st. v reprezentativních carských sálech - vrcholné dílo ruského interiérového um. a uměl. řemesla 18.-19. st., mj. sbírka Petra Velikého, ruské uměl. sklo, šperky Kateřiny Veliké), italské umění (mj. S. Martini, Fra Angelico, Leonardo da Vinci, Raffael, Giorgione, Tizian, Tiepolo, Caravaggio), španělské malířství 16.-18. st. (El Greco, Ribera, Zurbarán, Murillo, Goya), vlámské, holandské a německé malířství (vlámští primitivisté, Rubens, van Dyck, Rembrandt, Cranach, Holbein, aj.), evropské umění 19. a 20. st. (v nové expozici umístěné v budově Hlavního štábu, Ingres, Renoir, Pissaro, Cézanne, Gauguin, van Gogh, Matisse a další; otevřeno do 21:00 hod.); volný program

čtvrtek 24.5.

PETROHRAD volný program; fakultativní výlet č. 2) Carskoje Selo letní sídlo ruských carů - velkolepý palácový a parkový komplex, dominantou Kateřinský palác (arch. B. Rastrelli, od r. 1752, pro carevnu Jelizavetu, pojmenován na počest její matky, carevny Kateřiny I.); monumentální 300 m dlouhé průčelí bohatě zdobené balkóny a plastikami, v int. unikátní Velký sál s nástropní alegorickou malbou G. Valerieniho „Triumf Ruska“, obrazárna, Zelená jídelna, obnovená Jantarová komnata, Modrý salon, palácová kaple (arch. Čevakinskij, r. 1740), carské lázně; nádherný parkový areál v původní úpravě ve fr. a angl. stylu (admiralita, Cameronova galerie, turecké lázně, Mramorový most ad.); v r. 1937 přejmenováno na Puškino u příležitosti 100. výročí úmrtí A.S. Puškina, který studoval na zdejším lyceu (1811-17) Pavlovsk ojedinělý příklad klasicistní architektury s rozsáhlým anglickým parkem; nechala jej postavit Kateřina Veliká pro svého syna Pavla (od roku 1780); Velký palác výrazná ukázka ruského klasicismu (hl. arch. Ch. Cameron, rozšířen r. 1790 - arch. V. Brenna; další úpravy v 19. st., architekti: G. Quarenghi, C. Rossi, A. Voronichin, T. do Tomon ad.; paladiánský styl s dochovanými interiéry, mj. Italský sál, Egypský vestibul, Řecký sál, oficiální carské pokoje, obrazová galerie); rozlehlý park (více než 600 ha, citlivě komponovaný v přírodních útvarech na březích řeky Slavjanky) se stavbami: Pavilon tří grácií, Apollonova kolonáda, Chrám přátelství (arch. Ch. Cameron), Amfiteátr, romantické ruiny (arch. Brenna), Viscontiův most (arch. A. Voronichin) PETROHRAD

pátek 25.5.

PETROHRAD Admiralita (arch. A. Zacharov, od r. 1806), Měděný jezdec - Petr Veliký (E. Falconnet, r. 1782), budovy Senátu a Synodu (arch. C. Rossi, 1829-34), Manéž (arch. G. Quarenghi, 1804-07), chrám sv. Izáka (arch. de Montferrand, r. 1858), Mariinský palác, bývalé německé velvyslanectví (arch. P. Behrens, r. 1930), Velká mořská ulice (šlechtické domy od poč. 19. do poč. 20. st.), palác Jusupových na Mojce (arch. de la Motte, r. 1760, prohlídka interiérů dle časových možností), Nové Holandsko (arch. de la Motte, r. 1765), Mariinské divadlo, námořní kostel sv. Mikuláše (arch. Čevakinskij, 1753-62), Sadová ulice a Senné náměstí (klíčové historické obchodní centrum Petrohradu, část tzv. Kolomny - dějiště Dostojevského románu Zločin a trest, původní urbanismus 19. st.), chrám Vladimirské ikony Bohorodičky (r. 1761-1769, přechodný stylu mezi ruským barokem a klasicismem, arch. Ch. Knobel, P. Trezzini, G. Quarrengi), starý Vladimirský trh (klasické ruské speciality vč. krabů a kaviáru v historickém komplexu původního Kovářského trhu z konce 19. st.), muzeum Fabergé (otevřeno v r. 2013, v budově paláce Šuvalovových-Naryškinů, špičková expozice mapující práci slavné zlatnické manufaktury, mj. 9 imperátorských vajec, celkem více než 4000 předmětů vrcholného šperkařského umění konce 19. a zač. 20. st., menší kolekce ruského malířství 19. st. - např. Brjullov, Polenov, Ajvazovskij ad.), Letní sad (významné dílo parkové a zahradní architektury města, zal. již r. 1704, kolekce antické plastiky), chrám Proměnění (arch. V. Stasov, M. Zemcov, r. 1825-29, chrám Preobraženského pluku, ukázkové dílo ruského klasicismu), Inženýrský palác (arch. V. Baženov a V. Brehma, 1797-1801, nyní součást Ruského muzea, ext.), Stieglitzovo muzeum užitého umění (ext., arch. M. Mesmacher, 1885-96,), kostel sv. Pantalejmona (r. 1735); volný program

sobota 26.5.

PETROHRAD volný program; fakultativní výlet č. 3) Novgorod jedno z nejstarších ruských měst, založené r. 859 vikingským knížetem Rjurikem, nejvýznamnější ruské město v období 11.-15. st.; Kreml (Dětinec) obklopen cihlovou zdí z 11.-17. st., řada věží, nejvyšší Kukuj (32 m, 17.st.), katedrála sv. Sofie (1045-62, ukázka čistě byzantské architektury, podle vzoru stejnojmenné katedrály v Kyjevě, jeden z nejstarších ikonostasů v Rusku - ikony již od 11.st.), Arcibiskupský palác ojedinělá ukázka gotické architektury s hvězdicovou klenbou ve vstupní hale ( r. 1433), Muzeum ikon,  chrám Proměnění Páně (r. 1374, fresky od Theofana Řeka a Andreje Rubljova); Znamenský kostel (1682-8, interiér arch. I. Bachmatov); Jaroslavský dvůr  palác Jaroslava Moudrého (1019-54) s kostely, mj. chrám sv. Mikuláše (1113-36), kostel Svatých žen (1508-11), kostel sv. Prokopia (r. 1529), kostel sv. Jana Křtitele (1127-30), Gostinnyj dvor (16. st., původně až 1500 stánků); kostel Teodora Stratilatese (1360-61), kostel Dvanácti apoštolů (r. 1454), kostel sv. Trojice (r. 1557), kostel sv. Petra a Pavla (r. 1406), kostel Narození Panny Marie, skanzen Vitoslavicy (r. 1117) ad.; za pův. hradbami Novgorodu klášter sv. Jiří působivý areál původního románského kláštera na půvabném místě na břehu jezera Ilmeň (největší kolekce tradičního ruského stavitelství v Rusku, náboženské i profánní stavby od 17. po 19. st.) PETROHRAD

neděle 27.5.

PETROHRAD odlet do Prahy ve 12:10 hod. místního času, přílet ve 13:40 hodin